Kráčíme vpřed.

Chung Ju-yung, zakladatel společnosti Hyundai, se narodil ve vesnici Asan, přibližně 50 kilometrů severně od současné demilitarizované zóny, na území, které je nyní součástí Severní Koreje.

Jako nejstarší ze sedmi dětí se musel starat o své sourozence, což znamenalo pracovat po boku svého otce 15 až 16 hodin denně.

Jak později vzpomínal: „… i když jsme pracovali velmi tvrdě, často jsme neměli dostatek jídla.“

Ale Chung Ju-yung byl rozeným optimistou. S láskou vzpomínal, jak časně ráno s radostí vstával s velkým očekáváním, co se mu během dne podaří dosáhnout pro něj a jeho rodinu.

Na otcově farmě však neměl možnost uplatnit své představy. Jako dospívající chlapec často utíkal z domova do Soulu, kde se snažil vyhledávat nové příležitosti, ať už nosil kameny jako stavební dělník, nebo nakládal a vykládal lodě jako dělník v přístavu.

I když ho otec vždy našel a dovedl zpět na farmu, Chung Ju-yung se nikdy nevzdával. Znovu se pokoušel z domova utéct. Po mnoha pokusech bylo jeho neutuchající úsilí konečně odměněno úspěchem. Během tří let se vypracoval z poslíčka rozvážejícího rýži na provozovatele a majitele prosperujícího obchodu s rýží v Soulu.

S přicházející druhou světovou válkou byl Chung Ju-yung donucen vzdát se svého obchodu s rýží, ale jeho touhu po lepším to nepotlačilo. Založil autoservis, ve kterém byly vozy opravovány pětkrát rychleji než u ostatních konkurentů v okolí.

Tento geniální nápad stál u zrodu podniku, z něhož se vyvinul globální výrobce automobilů, jak ho známe dnes: Hyundai Motor Group.

„Chtěl jsem pomáhat budovat Koreu, aby moje děti mohly žít lepší život.“ Chung Ju-yung

Korea byla na začátku 50. let ve válce. Celou zemi sužovaly hospodářské a politické zmatky, získat investice bylo prakticky nemožné.

Chung Ju-yung měl navzdory všemu ambiciózní vizi obnovy své země. V souladu s jeho vizí byl i název Hyundai, který v korejštině znamená „moderní doba“.

Chung Ju-yung založil již v roce 1947 společnost Hyundai Civil Works a později, v roce 1950, ji začlenil do společnosti Hyundai Construction Company.

Jeho první velkou výzvou byla rekonstrukce mostu Goryeong Bridge. Přestože Chung neměl formální vzdělání v oboru, dělal velké pokroky díky své touze dosahovat vytyčených cílů.

Most byl úspěšně dokončen a Hyundai brzy získal státní zakázku na výstavbu většiny silniční infrastruktury v Jižní Koreji. Tento úspěch nakonec vedl k výrobě prvního korejského vozu: modelu Pony.

Chung Ju-yung hledal ještě větší výzvy. Tou další bylo zvítězit nad odborníky na výstavbu přehrad v rámci projektu přehrady Soyang Dam. Neměl sice zkušenosti, přesto však po prostudování plánů odvážně vyjádřil názor, že návrh betonové hráze od konkurenčních odborníků byl chybný. Byl přesvědčen o tom, že štěrková hráz by byla bezpečnější a její výstavba rychlejší. Konkurenční experty zpráva Chunga Ju-yunga rozzuřila a jeho závěry zpochybňovali.

Takto navržená a vybudovaná přehrada však stojí dodnes jako symbolická vzpomínka na pevné základy společnosti Hyundai.

Hyundai byl nyní už dobře zavedenou společností ve stavebnictví a úspěšně také vybudoval velkou část silniční infrastruktury v Koreji. Ale ambice Chunga Ju-yunga ohledně rozvoje Koreje tím ještě zdaleka nebyly naplněny. Chtěl Koreu zviditelnit rozšířením svého podnikání i do zámoří. A může být lepší způsob, jak toho dosáhnout, než vyrábět lodě?

Korea však do té doby ještě žádnou nákladní loď nevyrobila, a tak jeden inženýr, který si vyslechl plány na výrobu lodí, poznamenal: „To je nemožné!“

Chung Ju-yung na to ovšem odpověděl: „Jak můžete vědět, že je to nemožné, když jste to nezkusil?“

Chung Ju-yung ve snaze zajistit financování pro tento zdánlivě nereálný cíl vytáhl ze své peněženky bankovku v hodnotě 500 wonů a ukázal ji výboru investorů.

Na bankovce byl obraz slavné korejské želví lodě, prvního plavidla na světě s železným pancéřováním, které bylo vyrobeno v roce 1592. Chungovo nadšení a nečekaný, inovativní argument zajistil společnosti Hyundai financování. Tak se v roce 1972 zrodila společnost Hyundai Heavy Industries.

Právě k tomuto okamžiku v historii společnosti Hyundai se váže úsloví: „Už jste to zkusili?“, jednoduché vyjádření, které se stalo vůdčí filozofií a interním mottem, jež je vůdčím motivem společnosti Hyundai i dnes.

Prezident Pak Čong-hui chtěl v 70. let 20. století vdechnout korejské ekonomice nový život. Proto začal vyzývat korejské společnosti, aby rozšiřovaly své podnikání na globální trhy.

Jistě nepřekvapí, že i v této situaci šel Hyundai příkladem. Po úspěšných projektech v Íránu a Bahrajnu byla společnost požádána, aby se ujala nejmonumentálnějšího a nejriskantnějšího projektu na Středním východě: přístavu Jubail.

Poslední kolo výběrového řízení v Rijádu bylo napínavé. Po vyčerpávajícím jednání na vrcholné úrovni byla společnost Hyundai vyhlášena jasným vítězem.

Důvodem pro vítězství nabídky Hyundai byl její nekonvenční přístup.

Hyundai dokázal dramaticky snížit náklady a zkrátit dobu výstavby o 8 měsíců díky lodní přepravě 120 000 tun materiálu z Ulsanu v Koreji až do Saudské Arábie.

Projekt přístavu Jubail se nakonec ve stavebnictví proslavil jako jeden z „divů světa“. Rozpočet projektu činil polovinu tehdejšího rozpočtu korejské vlády na rok 1976.

„Přirovnáme-li silnice k tepnám našeho národa, pak jsou automobily jeho krví.“ Chung Ju-yung.

Hyundai se již etabloval ve výstavbě silnic a mostů. Dalším krokem bylo nabídnout automobily, které by po nich jezdily.

Chung Ju-yung proto v roce 1967 založil, v rámci druhé vlny korejského projektu národní obnovy, společnost Hyundai Motor Company.

Společnost HMC krátce poté najala Sira George Turnbulla, bývalého prezidenta společnosti British Leyland, který se stal jejím viceprezidentem. Díky odborným znalostem Sira Turnbulla trvala společnosti Hyundai výstavba konstrukčního střediska a nového montážního závodu v Ulsanu polovinu obvyklé doby.

Montážní závod Ulsan byl vybudován na nevyužívaném bažinatém pozemku. Zatímco ostatní považovali bažinu za překážku, Chung Ju-yung v ní spatřoval příležitost. Jak tehdy Sir Turnbull poznamenal, „pan Chung byl přesvědčen, že dokáže cokoli, pokud se na to zaměří.“

Jeho vize se brzy stala realitou a první velkosériově vyráběný korejský automobil, model Pony, začal sjíždět z montážních linek a brzy si získal přezdívku Kuk-min-cha, což znamená „národní vůz“.

„Pokud Korea dokázala zvítězit ve výrobě lodí, proč by neměla zvítězit i ve výrobě automobilů?“ Chung Ju-yung

Chung Ju-yung několik týdnů po zprovoznění nové montážní linky pro model Pony oznámil, že vyveze na zámořské trhy pět tisíc vozů. Turnbull byl šokován, protože tyto vozy ještě nebyly připraveny pro mezinárodní trhy. Ale Chung Ju-yung si byl jistý.

Michael Porter, přední odborník na management, ohledně postoje Chunga Ju-yunga kdysi řekl: „Jeho neuvěřitelná odvaha, to je fenomén, který dokáže zcela pochopit jen málo obyvatel Západu, natož jej napodobit. Je to podnikatelský duch par excellence…“

Společnost Hyundai Motor Company čelila v letech 1972 až 1978 finančním potížím. Chung Ju-yung se navzdory nepříznivé situaci rozhodl, že vybuduje nový závod na výrobu automobilů za desetinu obvyklých nákladů, s cílem prodávat 300 000 vozů na mezinárodních trzích.

Hyundai do roku 1986 tento cíl, navzdory všem očekáváním, nejen splnil, ale dokonce i překonal. Prodeje HMC vzrostly na více než 400 000 vozidel. Značka Hyundai se stala nejprodávanější v Koreji a chystala další expanzi na mezinárodní trhy.

V současnosti je Hyundai Motor Group mezi pěti největšími výrobci automobilů na světě.

Chung Ju-yung se vždy intenzivně zajímal o blaho svých krajanů. v roce 1977 založil nadaci Asan Foundation pro podporu osob v nerovnoprávném postavení. Vložil do ní polovinu svého podílu ve společnosti Hyundai.

Dalším činem, pramenícím z jeho nesmírné touhy pomáhat, byla jeho důmyslná metoda „tankeru“. Potopil vysloužilou cisternovou loď, aby zvětšil rýžové pole v Sosanu. Výsledkem byl rekultivační projekt, který dodnes patří mezi největší v Koreji.

Chung Yu-Jung se stal v roce 1981 členem výboru, který se ucházel o pořádání olympijských her, aby pozvedl renomé své země. Chung učinil v následujících 7 letech všechno, co bylo v jeho možnostech, dokonce vynaložil poměrně velkou část svého bohatství na to, aby se olympijské hry uskutečnily v roce 1988 v Soulu.

Mezi mnoha jeho dary však jeden vyniká: Chung Ju-yung ve svém mládí použil peníze, které jeho otec utržil z prodeje jedné krávy, aby mohl uprchnout ze své vesnice v Severní Koreji do Soulu. O 55 let později se zakladatel společnosti Hyundai postaral o to, aby bylo 1001 krav odesláno přes hranice do Severní Koreje, přičemž jedna kráva navíc byla splátkou jeho otci.

Argumentoval tím, že pokud jedna kráva mohla pro něj udělat tolik dobrého, pak si lze představit, co by mohlo 1001 krav udělat pro obyvatele Severní Koreje.

„Moji rodiče velmi tvrdě pracovali od časného rána do pozdní noci, a přesto byli stále chudí. Rozhodl jsem se, že pomohu své rodině i svým krajanům k prosperitě.“ Chung Ju-yung, zakladatel společnosti Hyundai Motor Group.

Chung Ju-yung měl tuto vizi před očima od svého mládí. Její realizace jej dovedla od manuálně pracujícího dělníka, který nosil kamení, až k zakladateli koncernu Hyundai Group.

Chung Ju-yung nikdy neviděl žádné limity. Místo toho neúnavně pracoval na objevování nových možností a lidem kolem sebe stále znovu ukazoval, že „cíle bez limitů“ jsou možné.

Hyundai se v roce 2019 umístil v žebříčku Fortune 500 na výborném místě. Ale naším opravdovým úspěchem je nepřetržité posouvání hranic v našem odvětví. Z relativního nováčka jsme se stali lídrem vývoje alternativních pohonů a dalších oblastí.

Na konci Chungovy kariéry se jeho sen přispívat k rozvoji jeho země stal konečně realitou.

V roce 1996 byla Korea oficiálně zařazena mezi rozvinuté země. v rekordním čase se změnila ze země, kterou lidé sotva znali, v zemi vyspělého světa.

Korejci začali prosperovat a jejich země dosahuje rychlého pokroku.

Hyundai v současnosti ztělesňuje filozofii svého zakladatele a s bezkonkurenční odvahou se snaží pokračovat v intenzivním vývoji.

Možná se ptáte, jaké budou další kroky společnosti Hyundai?

Na těchto stránkách ukazujeme, že Hyundai nezná hranice jednoho odvětví a kráčí cestou neomezeného myšlení. Od výstavby mostů jsme přikročili k výstavbě silnic i k výrobě lodí a automobilů. a na této cestě jsme přispěli k obnově naší země.

Od skromných počátků jsme dospěli až k nejmodernější nové mobilitě, kterou ztělesňuje Nexo, druhá generace průkopnické technologie palivových článků na vodík značky Hyundai.

Cílem společnosti Hyundai je vyrábět 500 000 takových automobilů s palivovými články do roku 2030, zahájit tak novou éru mobility a připravit cestu pro další pokrok.

Ušli jsme už velký kus cesty.

Ale stále nejsme v cíli.

Kráčíme vpřed.